Dne 11. května uspořádalo regionální zastoupení Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) v Brně kulatý stůl k problematice zavedení duálního vzdělávání do našeho školského systému. Diskuze se zúčastnilo na dvacet zástupců firem, středních škol, školských organizací i krajského úřadu.
Úvodem vystoupil Mgr. Jiří Nantl, LL.M., náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast vzdělávání a strategie chytrého regionu. Zdůraznil důležitost odborného vzdělávání a plány vedení Jihomoravského kraje na jeho podporu a modernizaci.
Poté následovala prezentace Ing. Miloše Rathouského, gestora oblasti vzdělávání SP ČR. Představil v ní hlavní rysy ideového záměru zavedení duální větve ve vzdělávání, jak ho před dvěma lety připravila pracovní skupina, složená z odborníků ministerstev a zaměstnavatelských organizací. Bohužel v důsledku propuknutí pandemie COVID-19 již nedošlo k plánovanému rozpracování a projednání tehdejší vládou a Poslaneckou sněmovnou. Nicméně pozitivní zprávou je, že nová vláda ve svém lednovém Programovém prohlášení přijala závazek připravené návrhy a principy duálního vzdělávání vč. podpory firem legislativně rozpracovat a předložit je ke schválení.
Jádrem návrhu je vytvoření dobrovolné duální větve v rámci odborného vzdělávání, v níž by odpovědnost za část toho, co se má žák naučit, přecházela přímo na firmu (poskytovatele praxe), a to na základě smlouvy mezi ní a žákem (resp. jeho zákonným zástupcem u nezletilých žáků). Firma (poskytovatel praxe) by mohla žákovi nabízet kromě vzdělání i jiné motivační benefity, např. firemní stipendium. Na druhou stranu by povinností firmy bylo zřídit a vybavit na své náklady vzdělávací středisko a stanovit a vyškolit instruktory, kteří se žákům budou věnovat. Zaměstnavatelské organizace a svazy by měly povinnost posuzovat firemní pracoviště a vydávat či odnímat certifikáty k provozování praktického vzdělávání. Firma by na uhrazení části nákladů, spojených se vzděláváním žáků (tedy de facto veřejně prospěšnou činnost), mohla dostávat finanční příspěvek na žáka.
Na základě pilotáže (i zahraničních zkušeností) lze říci, že výsledkem by byli více motivovaní absolventi, připravení na práci s nejmodernějšími zařízeními a technologiemi, které daný obor nabízí. To by bylo ku prospěchu kraje i státu. Určitým „bonbónkem“ návrhu je také to, že by certifikovaná pracoviště mohla být využita i na praxe vysokoškoláků nebo praktické rekvalifikace dospělých.
Miloš Rathouský také zdůraznil, že SP ČR věnuje zavedení duální větve velké úsilí a již od roku 2017 realizuje pilotní projekt jeho zavedení v Moravskoslezském kraji na příkladu partnerství 5 škol a 6 firem. Od předloňského roku pak byla pilotáž rozšířena do dalších třech krajů (Zlínský, Středočeský a Ústecký) v rámci projektu Kompetence 4.0 a je tak úspěšně realizována již na 33 partnerstvích škol a firem. Významnou inspirací je také zkušenost ze Slovenska, a to jak v pozitivním, tak negativním smyslu.
V diskuzi pak vystoupili zástupci škol a firem, kteří uvítali dobrovolnost navrhovaného systému i přínos vzdělávání v reálném pracovním prostředí. Kraj vidí také možnost zvýšení motivace a prevenci před předčasnými odchody ze vzdělávání. Byly diskutovány drobné nejasnosti či úpravy návrhu, aby mohl systém koexistovat se stávajícími formami spolupráce. Pokud půjde vše hladce, lze očekávat účinnost „duální větve“ od školního roku 2024/2025.
