V porovnání se sousedním Rakouskem lze hovořit např. o možnosti rozhodování v pracovněprávních otázkách či v hospodaření, především ale o výhodě při uzpůsobení obsahu a způsobu výuky potřebám žáků a studentů v daném místě a rychle reagovat na měnící se a neočekávané potřeby. Každá autonomie musí být ale samozřejmě vyvážená zodpovědností. Vedení škol se proto potýká se značnou administrativní náročností správních agend spojenou s vysokou mírou osobní zodpovědnosti, je zatíženo komplexní odpovědností za celkové fungování školy, má však i řadu pravomocí, které musí správně využívat. Přitom hraje klíčovou roli v pedagogickém vedení a má zásadní vliv na rozvoj pedagogických pracovníků dané školy či školského zařízení. Tento vliv může uplatňovat tím, že umožní jejich vzdělávání a zároveň vytváří podmínky pro sdílení pedagogického procesu a spolupráci mezi učiteli, v neposlední řadě ale podporuje pedagogy svým osobním příkladem.
Nejspíš všichni ředitelé potvrdí, že zvlášť po svém nástupu do funkce vnímali pocit určité osamělosti a byli vděční za rady zkušenějších kolegů, popř. za vzájemné rady kolegů, s nimiž souběžně studovali ve funkčním studiu, popř. za rady lektorů tohoto studia. Nezbytným předpokladem úspěšného splnění úkolů vyplývajících z jejich pracovní pozice se proto stala nutnost systematicky se vzdělávat a rozvíjet profesní a manažerské dovednosti, ale také získat potřebnou podporu v oblastech rozhodování o koncepčních, organizačních, finančních a personálních otázkách, pro které nemá vedení školy potřebné zdroje, ať již lidské či finanční.
Věnovat pozornost a péči vedení škol, především ředitelům, vyžadují různé strategické dokumenty. Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ má za cíl posilovat roli ředitele jako pedagogického lídra, neboť je důležitým článkem v systému řízení vzdělávání. Počítá také s vydáním kompetenčního profilu ředitele, který má mimo jiné sloužit ke vzdělávání a sebevzdělávání ředitelů a být navázán na model Kvalitní školy České školní inspekce.
Jihomoravský kraj v předchozích letech finančně podpořil akce, jejíchž cílem bylo vzdělávání stávajících ředitelů škol společně s jejich zástupci. Tyto vzdělávací aktivity, které realizovala naše organizace, se soustředily na sebepoznání, vnitřní motivaci pro změnu, základní znalosti k zavádění změn ve škole, dovednosti, které vybavují vedení škol kompetencemi vést, a na inspiraci ze zahraničí a z jiných oborů. Aktivity byly koncipovány prakticky.
V souladu s naší novou koncepcí, ve shodě s aktuálním vnímáním profesního kontinua, bychom se však velmi rádi více zabývali kontinuální podporou vedení škol, což zahrnuje jak počáteční přípravu ředitelů, tak i jejich další vzdělávání. Zavádíme proto nový model přípravného vzdělávání ředitelů, tj. vzdělávání ještě před nástupem na místo ředitele. Konkrétně se jedná o přípravu ke konkurzním řízením nebo kvalifikační studium pro ředitele, tzv. funkční studium.
Na primární kvalifikaci ředitelů škol a školských zařízení navazuje vzdělávání, které prohlubuje vědomosti a dovednosti začínajících ředitelů v celém spektru jejich činností. Protože v oblasti profesního rozvoje učitelů i managementu škol sledujeme v posledním desetiletí obrat pozornosti k aktivitám, které se odehrávají přímo ve škole a vytěžují tak díky kolegiální podpoře maximálně běžnou pedagogickou i řídící praxi. V souladu se Strategií 2030+, která za klíčové oblasti vstupního vzdělávání ředitelů považuje oblasti koncepce vzdělávání, pedagogického vedení školy, kvality pedagogického sboru a výuky a vzdělávacích výsledků žáků a jejich rovných příležitostí s tím, že má být nastaven systém uvádění začínajících ředitelů, věnujeme, pozornost možnosti supervizí a koučinku ředitelů, zajišťujeme pro nově jmenované ředitele škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem individuální podporu ze strany zkušených ředitelů.
Takové projekty již v České republice místy existují, ale v některých ohledech se liší. Jsou to například projektové aktivity místního akčního plánování nebo aktivity řízené přímo zřizovatelem, ovšem financované z prostředků, které škola obdrží v rámci rozpisu finančních prostředků ze státního rozpočtu. Jihomoravský kraj se rozhodl maximálně vyjít vstříc potřebám ředitelů, a aby byl zajištěn jednotný přístup, hradíme tuto podporu z prostředků Jihomoravského kraje.
Další podporu, tentokrát z prostředků Operačního programu Výzkum, kterou ve VIM zajišťujeme, vývoj a vzdělávání v rámci Implementace Krajského akčního plánu II, mohou využívat jak ředitelé, kteří jsou ve své funkci do dvou let, tak i zkušení ředitelé. Jedná se o nabídku prohlubujícího vzdělávání v oblasti řízení školy. Tyto aktivity jsou realizovány formou výměny zkušeností, exkurzí, odborných konzultací a individuální metodické podpory, včetně manažerské podpory za pomoci odborníků z firemní sféry i mentorů z řad ředitelů škol.
Kromě toho pro skupinu zkušených ředitelů uvažujeme o formátu, který odpovídá záměru Strategie 2030+ naplňovat vzdělávací potřeby ředitelů formou vzájemného profesního sdílení. Hlavní tematické oblasti pro setkávání jsou vybraná témata z výsledků dotazníkového šetření pro management škol. Těmito tématy jsou budování a efektivní vedení týmů, motivace a rozvoj pedagogického sboru, plánování a vize školy, rozvoj manažerských dovedností, správní řád v praxi a změny právních přepisů.
Z iniciativy Jihomoravského kraje jsme ve VIM připravili také nabídku uceleného programu vzdělávání pro zástupce ředitele, resp. vedoucí učitele. Program máme vytvořen ve dvou obměnách, a to pro gymnázia a pro odborné školy. Společná oběma verzím jsou témata školské právní předpisy, ekonomika a finance a krizový management. Ve variantě pro gymnázia jsou pak navíc témata řízení změn, vedení pohovorů a plánování a vize, ve variantě pro odborné školy pak témata efektivní vedení porad, využití moderních technologií ve výuce a budování a vedení týmů. Výhledově hodláme takovýto program připravit ve spolupráci s Odborem školství Magistrátu města Brna i pro zástupce ředitele, resp. vedoucí učitele v základních a mateřských školách.
Ve výčtu podpory pro vedení škol, kterou ve VIM zajišťujeme, nesmí chybět ani metodická podpora v oblasti řízení a pedagogického vedení, umožňující osobní, telefonickou nebo elektronickou konzultaci konkrétních situací a zahrnující metodická setkání k daným tématům. Od nepedagogické a administrativní zátěže vedení škol pomáháme i prostřednictvím dalších poskytovaných služeb, jejichž přehled najdete na našich webových stránkách.
Funkční systém podpory vedení škol, který v Jihomoravském kraji vzniká, by tak měl pochopitelně přispět nejen ke zvýšení kvality vzdělávání, spolupráci a zefektivnění řízení škol, ale i ke zatraktivnění pozice ředitele a přilákání pracovníků, kteří uvažují o kariérní změně.
