Některá z témat novely jsou témata spíše technická a ta se přenášejí takřka automaticky do dalšího návrhu novely. Další z témat jsou témata politická, tedy ta, která mají provést programové cíle vlády nebo jiné politické dohody. Více se mluví o tomto druhu témat. Má návrh novely učinit závazným objem peněz na platy pedagogických pracovníků? Má se zavést další stupnice platových tarifů? Má se ředitelům svěřit více pravomoci při zaměstnávání učitelů? O těchto otázkách média přináší rozhovory nebo články. My se zkusíme podívat na jiné věci. Zvláštní pozornost chceme upnout na témata profesního rozvoje – dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Co v návrhu novelizace najdeme:
- terminologické i věcné zjednodušení některých cest k získání kvalifikací
- prodloužení doby určené k absolvování tzv. funkčního studia na 3 roky
- přiblížení podmínek pracovních poměrů na dobu určitou pedagogických pracovníků obecným pravidlům zákoníku práce
- nastavení úrovně prokázání znalosti českého jazyka a novou formu prokázání znalosti jednotlivou zkouškou
- zpřísnění možnosti využití „kvalifikovanosti v části úvazku“
- definici kvalifikace školského logopeda
- pokrytí případů souběhu důvodů pro snížení rozsahu volna k samostudiu
- ukotvení činnosti třídního učitele, provázejícího učitele a uvádějícího učitele
- změny v okruhu poskytovatelů některých druhů studií
- zúžení rozsahu akreditací programů DVPP ministerstvem, doprovázené ukotvením nových podmínek pro uskutečňování studií
- prokazování bezúhonnosti pedagogického pracovníka-cizince
- úpravu objemu finančních prostředků na platy pedagogických pracovníků (změnou školského zákona)
Pozoruhodným návrhem ministerstva je záměr otevřít přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy a učitelů druhého stupně základní školy také zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Ta dlouhodobě připravují ve studiu pedagogiky učitele odborných předmětů, některé učitele jazykových škol, resp. cizích jazyků nebo učitele ZUŠ nebo konzervatoří. Postgraduální příprava učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů v programech celoživotního vzdělávání učitelství (tzv. doplňující pedagogická studia, tedy studia doplňující vysokoškolské vzdělání účastníků) zůstávala celou dobu doménou vysokých škol. Rozsah tohoto druhu studia učitelství plánuje ministerstvo zvýšit na cca 300 hodin.
Prostor v médiích dostalo i téma poskytovatelů doplňujícího pedagogického studia. Bylo prezentováno jako polemika vysokých škol s argumentací, že stát chce umožnit přípravu učitelů soukromým firmám a tzv. neziskovkám a že pak bude jen malá státní regulace těchto studií. Tyto obavy však nemají opodstatnění. Novela především nic nemění na tom, že doplňující pedagogická studia (novým názvem jednotně studia pedagogiky) mají smět uskutečňovat kromě vysokých škol jen zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Zákonodárce nepřichází s návrhem, aby tato studia mohl poskytovat jakýkoli poskytovatel DVPP. Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků je druh školského zařízení, tedy regulovaná činnost povolovaná zápisem do rejstříku škol a školských zařízení. Zřizovatelem těchto školských zařízení jsou kromě ministerstva zejména kraje – a oba tito jmenovaní aktéři mají koncepční nástroje, kterými mohou ovlivňovat podobu sítě škol a školských zařízení. Navíc návrh novelizace na jiných místech nově vyžaduje po akreditovaných vzdělávacích zařízeních poskytujících studia provádění vlastního hodnocení kvality studií a jeho periodické reportování ministerstvu, dále chce ministerstvo vyhláškou stanovit další důležité parametry studií, zejm. pokud jde o jejich personální zajištění.
Dojít má k prodloužení doby studia asistentů pedagoga a vychovatelů (na cca 120 hodin). Ti budou – v rámci DVPP – nadále připravování především ve studiu pedagogiky. Naopak dosavadní studium pro asistenty pedagoga má sloužit pro přípravu asistentů pedagoga vykonávajících pomocné výchovné práce. Tady musím připomenout, že i tato novela počítá se zásadou, že jednou získaná kvalifikace platí, i když se později předpisy zpřísní. Pozměňovací návrh školského výboru navíc výslovně doplňuje větu, že studium postačí i jen zahájit, aby byla kvalifikace zachována.
I pokud jde o přípravu výchovných poradců, počítá ministerstvo s tím, že uskutečňování těchto studií otevře také zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Ta se při uskutečňování jiných, stejně náročných specializačních studií osvědčila.
Instituty adaptačního období a uvádějícího učitele měly být původně prvky kariérního systému učitelů. Návrh novely je pouze rámcově vymezuje. Doprovodné materiály hovoří o tom, že do budoucna ministerstvo zváží časovou bonifikaci činnosti (na způsob tzv. „konta odpočtů“ z rozsahu přímé pedagogické činnosti) – finanční dopady kalkuluje s rozsahem 1 hodiny týdně na učitele. Kromě toho ministerstvo kalkulovalo i finanční dopad spojený se specializačním příplatkem pro uvádějícího učitele. Pro činnost provázejícího učitele má být bonifikace obdobná. Systém podpory provázejících učitelů ministerstvo od února tohoto roku pokusně ověřuje.
Novelizací se má podstatně omezit rozsah akreditovaného DVPP, přesněji řečeno má ministerstvo přestat akreditovat vzdělávací programy průběžného vzdělávání. Nové dotační programy již podmínku akreditace vzdělávacího programu v DVPP zpravidla neobsahují. Pokud některý dotační program takovou podmínku stále obsahuje, budou ještě cca 3 roky existovat vzdělávací programy průběžného vzdělávání, které budou akreditaci mít. Ministerstvo jinak opakovaně ujistilo, že finanční prostředky ONIV budou moci školy a školská zařízení využívat i na účast pedagogů v akcích neakreditovaných programů DVPP. Pozměňovacím návrhem školského výboru mají být navíc mezi formy DVPP doplněna neformální vzdělávání a sdílení zkušeností.
Další zajímavé informace se můžete dozvědět také v našem zpravodaji, který vám pravidelně zasíláme i do škol.
