I moje generace zažila jednu technologickou revoluci, která zásadním způsobem proměnila podobu mezilidské komunikace a řadu dalších věcí. Rodiče jsou v průměru vzdělanější než v předchozích generacích a mívají děti později, takže do kontaktu se školou přicházejí vybavení většími životními zkušenostmi a často rozvinutějšími (ne vždy samozřejmě nutně správnými) představami, jak má škola a výuka vypadat. Technologický vývoj, kterému se přiléhavě říká také druhá průmyslová revoluce, proměňuje požadavky na povolání a znamená posun řady kvalifikací na vyšší úrovně vzdělávacího systému. Stále méně dětí si volí budoucí povolání v patnácti letech, ještě méně jich je připraveno si v tomto věku povolání volit, naopak téměř všichni musí být připraveni své povolání během života i několikrát změnit. Digitální svět přináší nejen nové možnosti, ale také nové společenské a psychologické problémy. Důležitější než kdy dříve se ve vysoce individualizovaném světě stává osobnostní rozvoj – dokonce tvrdím, že určité sebepoznání, poznání vlastních možností a limitů by mělo být oficiálním a zdůrazňovaným cílem rámcového vzdělávacího programu pro základní školy.
Abychom v prostředí vymezeném (nejen) těmito vnějšími nároky obstáli, potřebujeme si najít svůj systém. Ať již coby rodiče při výchově dětí, jako učitelé ve třídě, jako ředitelé ve školách. A proto právě podpora managementu škol v hledání a budování toho správného a vyhovujícího systému pro jejich konkrétní školu se stala jednou z priorit Jihomoravského kraje. Tato priorita, které se intenzivně věnujeme, se odráží také v přeměně a nové koncepci VIM coby krajské agentury pro podporu škol.
Na školách zřizovaných Jihomoravským krajem jsme také podstatně inovovali konkursní řízení. Naším cílem je vytvořit kariérní systém pro ředitele škol, neutápět se v konkursech každých šest let všude, zkvalitňovat proces výběru nových ředitelů a pak s nimi pracovat, podporovat je, ale také jim dávat zpětnou vazbu a zkvalitnit systém jejich hodnocení. Snažíme se o otevřenost uchazečům z vnitřku školy i mimo, o zvyšování počtu uchazečů (začíná se to dařit!), o důraz na osobnost ředitele a jeho (či její) přístup k pedagogickému a manažerskému vedení školy. Zvyšujeme podporu profesního rozvoje ředitelů. Všichni ředitelé nově jmenovaní Jihomoravským krajem do funkcí v tomto roce mají na první rok svého působení zajištěného průvodce-mentora z řad zkušených ředitelských kolegů. Ke spuštění je připraven vzdělávací program pro zástupce ředitele. A chystají se také další věci. Výkonnou organizací pro tyto iniciativy v rozvíjení profesní podpory managementu škol je právě VIM.
Faktory, o kterých mluvím v úvodu – v průměru delší lidský život, technologický vývoj a digitalizace, neustále se zvyšující objem poznání lidstva, prohlubující se specializace a dělba práce, potřeba být připraven na změny – zcela jistě budou znamenat další proměny ve vzdělávání. Hledání vhodné odpovědi na tyto výzvy bude předmětem prací na budoucím dlouhodobém záměru vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje, který by měl být přijat v roce 2024. I když formálně půjde o dlouhodobý záměr pro období do roku 2029, fakticky jeho základním smyslem bude vydat smysluplný signál ohledně očekávané struktury jihomoravského středního školství v horizontu jedné generace a ohledně posunů, které to bude znamenat. Víme totiž všichni, že doběh podstatných rozhodnutí je ve školství vždy mnohem delší, než je doba platnosti dokumentů, které je přináší. Jak bude střední školství přesně vypadat kolem roku 2040, nevíme. Můžeme však s jistou předpokládat, že nikoli stejně jako v současnosti. A potřebujeme právě od našich ředitelů škol a dalších spolupracovníků ve školství, aby s profesionální zkušeností, předvídavostí a představivostí pomohli politické reprezentaci kraje nacházet dobrou polohu ve vytyčení směru, kterým se při správě vzdělávací soustavy společně vydáme.
