Je to úkol tím těžší, že naše společnost prochází obdobím významných technologických změn, které bývají označovány jako druhá průmyslová revoluce, a proměny celkového způsobu uvažování a fungování, která s tím souvisí. Již nyní dochází k přeměně struktury a podoby povolání. Některá povolání zanikají nebo dochází k jejich automatizaci, u jiných zaznamenáváme zásadní posun technologií a postupů, na kterých tato povolání stojí, a některá povolání se ukazují jako velmi stabilní (například se odhaduje, že naprosto nejodolnějším povoláním vůči změnám přinášeným digitalizací je instalatér). Ať tak či onak, fungování středního odborného vzdělávání představuje v důsledku těchto vlivů nejen pro dotčené školy, ale i pro celý Jihomoravský kraj stále náročnější výzvu.
Jestliže se chceme střednímu odbornému vzdělávání, jeho podpoře a kvalitě pořádně věnovat, musíme to udělat systematicky. Politici zpravidla podporu odborného vzdělávání projevují symbolickými kroky a opatřeními orientovanými na jeho prestiž. To může být důležité, ale nestačí to. Věnovat se musíme zlepšování systému s orientací na výsledky.
Proto jsme zřídili nový stupeň správy jihomoravského středního školství – superintendenta odborného vzdělávání. V nejlepších vzdělávacích systémech na světě to funguje tak, že špičkoví ředitelé mají šanci ve své kariéře se nakonec posunout dál, do role spojené s odpovědností za celý systém. Tím se inspirujeme.
Superintendent odborného vzdělávání bude spolupracovat na jedné straně s náměstkem hejtmana odpovědným za vzdělávání a na druhé straně s řediteli středních odborných škol v kraji – bude se především odborně podílet na krajské koncepci školství ve vztahu k odbornému vzdělávání a starat se o to, aby krajská školská politika obsahovala systémové priority rozvoje odborného vzdělávání. Pracovně se budeme takto zabývat několika okruhy témat: kvalitou výuky všeobecně vzdělávacích předmětů na středních odborných školách, kterou považuji za zásadní předpoklad atraktivity celého sektoru pro žáky a jejich rodiče; kvalitou výuky odborných předmětů, zejména ve vztahu k podpoře pedagogického profesního rozvoje odborných učitelů, což je v České republice zanedbané téma a Jihomoravský kraj jako první se do něj pustí; systematizace spolupráce odborných škol s praxí včetně rozvoje prvků duálního vzdělávání, jak o tom již nyní diskutuje se Svazem průmyslu a dopravu a dalšími partnery.
Superintendent odborného vzdělávání také pomůže s kvalitou správy jihomoravského středního školství ze strany samotného kraje. Bude se mimo jiné podílet na hodnocení ředitelů středních odborných škol v rámci kariérního systému ředitelů, který na jižní Moravě budujeme. Bude se účastnit diskusí o rozvoji oborové soustavy a kapacitách na středních odborných školách a o dalších potřebách, které v souvislosti s tím vznikají. Tohle je pro kvalitu správy krajského školství naprosto zásadní a považuji to v určitém smyslu za pilotní projekt, kterým ověříme, zda by se tento koncept dal (např. na územním principu) používat i šířeji. Řízení krajského školství totiž představuje praktický problém daný tím, že Jihomoravský kraj zřizuje 180 škol a školských zařízení různého typu a zaměření. Žádný volený politik, ani když shodou okolností více či méně rozumí problematice vzdělávání, nemůže mít detailní znalost a názory na stav a možnosti rozvoje každé jednotlivé školské organizace z těchto celkových 180. Stav zděděný z minulosti proto extrémně klade důraz na lobbistické schopnosti jednotlivých ředitelů vůči představitelům kraje, s čímž může souviset i určitá míra nahodilosti vstupů do rozhodovacího procesu. Toto je zapotřebí narovnat. Odborný mezičlánek v podobě superintendenta povede ke zkvalitnění rozhodování na úrovni kraje v tom smyslu, že podněty a potřeby jednotlivých škol budou lépe zvažovány v rámci možností a potřeb celku. Zde to aplikujeme v rámci odborného vzdělávání, ale jsem přesvědčen, že osvědčí-li se tento model, přispěl by k lepší kvalitě správy škol zřizovaných krajem i na principu územním. Regionální porady ředitelů již ostatně také pilotně zkoušíme ve vybraných částech kraje. Chceme-li krajské školství lépe spravovat, musíme na to prostě postavit systém.
