Častým tématem debat kolem vzdělávání je role zřizovatelů. Často se o tom hovoří ve smyslu problému – že v České republice je zřizovatelů mnoho, zejména na úrovni obcí a základních škol, že mnozí menší zřizovatelé mají obtíže správně uchopit svoje úkoly, že ve správě vzdělávacího systému existuje mnoho úrovní a není vždy snadná komunikace. Ledacos na tom je. Přesto jsem přesvědčen, že v tomto uspořádání – které nakonec patrně nějak odpovídá preferencím většiny obyvatel, protože jinak by přece nebylo vepsáno v zákonech – je skryta velká síla. Zřizovatelství veřejných škol je samosprávná funkce obce nebo kraje. A to znamená, že odpovědnost za školu, za výběr jejího ředitele nebo ředitelky, a s tím spojený vliv na školu, je v rukou volených zástupců těch, jejichž děti do těch škol chodí a kteří proto na kvalitě školy musí mít daleko silnější zájem než jakýkoli úřad státní správy. Samozřejmě, že v konkrétním případě to tak ideálně fungovat nemusí. Ale z toho lze učinit místní či regionální volební téma a změna na této úrovni může být daleko dosažitelnější než otočení kurzem celostátní politiky.
Ostatně vnímám, že nyní zejména na úrovni obcí se tohle děje, a vzdělávání – i ve spojení se samotnou otázkou kapacit škol – se stává stále silnějším tématem. Abychom této společenské situace využili, rozhodl jsem se vykročit směrem k našim partnerům v obcích a zaměřit se na nastavení debaty a spolupráce mezi krajem a obcemi v oblasti vzdělávací politiky na jižní Moravě.
Po ustavení komunálních zastupitelstev vzešlých z říjnových voleb jsem oslovil primátorku města Brna a starosty dalších dvaceti obcí s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji s žádostí o nominaci odpovědného představitele samosprávy v obcích s rozšířenou působností, se kterými bychom založili stálou konferenci územních samospráv o vzdělávání. Věřím, že budeme-li více sdílet data, diskutovat o trendech a problémech, inspirovat se a společně přemýšlet, budeme schopni nejen lépe vyjádřit potřeby jihomoravského vzdělávání vůči státu, ale především sami lépe konat každý v rámci svých pravomocí v kraji nebo v dané obci. A protože i pro kraj je obtížné přímo a efektivně komunikovat se všemi 672 obcemi na jeho území, zdá se mi užitečné pokusit se více zapojit právě obce s rozšířenou působností, které spolupráci s ostatními obcemi ve svém spádovém obvodu mají nastavenou při koordinaci přenesené státní správy a které znají území a jeho potřeby.
Kraj je jednak zřizovatelem svých škol (převážně středních) a dalších školských organizací (celkem 180), ale od rozsáhlého územního celku se musí očekávat víc, a sice péče o systém a podporu partnerů v území. Kromě moderování společné debaty a vyjadřování regionálních potřeb směrem ke státu může kraj udělat mnoho i prostřednictvím svých výkonných kapacit, které představuje také VIM. V posledních letech se jižní Morava stala referenčním příkladem v řadě oblastí fungování správy školství, zejména v budování kariérního systému a profesní podpory ředitelů škol. To je velmi účinný nástroj (mezinárodní výzkumy ukazují, že kvalita ředitele se v řádu jednotek roků efektivně promítá do kvality výuky ve škole), který má k dispozici kraj, ale pro jednotlivé obce může být obtížné si jej vytvořit. Mimo jiné proto plánujeme, že obcím (v první řadě spíše městům) nabídneme možnost zapojení jimi zřizovaných škol do Akademie pro ředitele a také do programu vzdělávání zástupců ředitelů škol, který již nyní využívá město Brno.
O propojování různých aktérů v území a v odborné veřejnosti jsme v prosinci mluvili i na několika akcích spolupořádaných VIM, zejména na konferenci Region jako education village, která se konala dne 8. prosince 2022 v Brně. Těším se, že společně s našimi (znovu)zvolenými kolegy v obcích začneme od nového roku posouvat tato témata dál.
